V reakci na článek v MF Dnes , čtěte zde, vydáváme tiskovou zprávu:

V Hradci Králové bylo vysazeno 5 x více stromů než v celém Královéhradeckém kraji

Ve srovnání s Královéhradeckým krajem je na tom krajské město dobře. Dle informace zveřejněné v MF Dnes bylo v Královéhradeckém kraji od roku 2009 vysazeno 1 420 stromů. Technické služby Hradec Králové, které v krajském městě zajišťují péči o veřejnou zeleň, vysadily za stejné období na pozemcích v majetku statutárního města Hradce Králové 6 495 stromů. Dalších 1 026 stromů bylo v Hradci Králové ve stejném období vysazeno v rámci investičních akcí města. Jsou to stromy, které byly vysazeny jako součást staveb a následně byly předány do péče správce zeleně. Celkem tak bylo od roku 2009 na veřejná prostranství v Hradci Králové vysazeno 7 521 stromů. Správa městské zeleně Technických služeb Hradec Králové dbá ve spolupráci s odborem životního prostředí Magistrátu města Hradec Králové na to, aby byla obnovována městská stromořadí, podobně jako tomu bylo v ulici V Lipkách, na Eliščině nábřeží, Na Hrázce, v Šimkově ulici, nejnověji v ulici Mánesova a v mnoha dalších. Technické služby ale v průběhu let zakládaly i stromořadí nová, jako např. v ul. V. Nejedlého, Jižní, Palachova, Sekaninova atd. Stromořadí byla v Hradci Králové obnovována i v rámci investičních akcí města, jako např. v ul. Československé armády, kde byla ve spolupráci se správou městské zeleně TSHK poprvé ve městě použita technologie výsadby se souvislým prokořenitelným prostorem ze strukturního substrátu, který probíhá v podzemí, pod celou linií stromořadí. Nová stromořadí byla pak zakládána např. při rekonstrukci ul. Roudničská anebo v ul. Dukelská a S. K. Neumanna, které jsou významné tím, že stromy přibyly do ulic v centru města, které byly původně bez zeleně. Rozsáhlé výsadby stromů v Hradci Králové jsou dlouhodobě organizovány ve spolupráci mezi správcem zeleně, odborem životního prostředí a odborem hlavního architekta tak, aby byl zajištěn trvale udržitelný rozvoj stromového patra ve městě při zajištění vysoké úrovně provozní bezpečnosti stromů.
 
Kácení stromů ve městě je vyvoláváno několika důvody a tomu odpovídá i výběr dřevin, které mají být odstraněny.
 
Prvním důvodem ke kácení je úhyn stromu. Na sucho a pokles hladiny podzemní vody reagují některé stromy tím, že uschnou. Zvláště citlivé jsou např. břízy nebo smrky, u nich jsou nepříznivá suchá období navíc často doprovázena masivním napadením kůrovcem. V Hradci Králové byly z pohledu výskytu kůrovce (v zastavěné části města) asi nejhorší roky 2015 a 2016. Z hlediska sucha se situace zhoršuje s každým dalším suchým rokem, kdy nám ve městě usychá stále více stromů, zejména bříz, jeřábů, smrků, ale i lip a dalších druhů. Toto kácení není tak kontroverzní, protože suchý strom každý snadno pozná a občané nás na ně často sami upozorňují. Tyto stromy je pak možné nahrazovat novými, protože zůstává prostor, kde mohou růst.
 
Další už kontroverznější situací je kácení stromů z důvodu jejich nevyhovujícího stavu, resp. z důvodu nízké úrovně provozní bezpečnosti nebo chcete-li, vysoké míry společenského rizika, které strom může představovat pro svoje okolí. Metody posuzující zdravotní stav stromů se samozřejmě během let vyvíjely, ale základem stále zůstává vizuální posouzení zkušeným odborníkem. Po vyhodnocení stavu stromu je posuzován celkový potenciál hrozby stromu ve vztahu k míře rizika výskytu zranitelného cíle. Z těchto atributů je vyhodnoceno společenské riziko, které strom představuje a potom je zvažováno, jaký případný zásah může vést ke stabilizaci stromu nebo zda bude nutné strom odstranit. Ve zvláštních případech je možné použít i některý z přístrojových testů. Aby bylo hodnocení stavů stromů více objektivizováno, nechalo město zpracovat nezávislou odbornou firmou inventarizaci stromů. Na celém území města je tak vyhodnocena míra společenského rizika všech stromů, včetně návrhu pěstebních opatření. Systém hodnocení stromů vychází z metodiky hodnocení dřevin, která byla vytvořena pro zadání inventarizace a dále se řídí „Metodikou analýzy rizik stromů jako podkladem pro řízení bezpečnosti“ (prof. RNDr. P. Danihelka, CSc. a kol. 2016). Tento digitalizovaný systém inventarizace dřevin je pak základním vodítkem pro posuzování stavu stromů v Hradci Králové a informace z tohoto systému jsou při vizuální kontrole konfrontovány s aktuálním stavem stromu v terénu. Pokud odpovědný pracovník Technických služeb dojde k závěru, že navrženým pěstebním opatřením bude odstranění stromu a jeho nahrazení novým, zahájí administrativní proces směřující k získání povolení ke kácení, které je ke kácení nutné ve všech případech, uvedených v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Na základě písemné žádosti o povolení ke kácení, kterou podávávají Technické služby Hradec Králové jménem statutárního města Hradec Králové na základě plné moci naší organizaci svěřené, pak rozhoduje odbor životního prostředí Magistrátu města Hradce Králové ve správním řízení. Každý strom je tedy před vydáním rozhodnutí posuzován odborným pracovníkem příslušného orgánu státní správy. Pokud však strom roste na veřejném prostranství v památkové zóně, v našem případě se dá říci „uvnitř“ II. silničního okruhu, musíme k záměru kácení a náhradní výsadby získat i závazné stanovisko místně příslušného orgánu památkové péče. V těchto případech odbor památkové péče Magistrátu města Hradec Králové postoupí k posouzení záměr kácení na územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Josefově, dále jen NPÚ. Na základě odborného hodnocení v terénu vypracuje NPÚ písemné posouzení záměru, na základě něhož pak odbor památkové péče vydává konečné závazné stanovisko ke kácení a náhradní výsadbě. Není třeba připomínat, že k vlastnímu pokácení stromu je třeba mít obě rozhodnutí kladná. V rozhodnutí o povolení ke kácení je stanovena povinnost provést předepsanou náhradní výsadbu. Z hlediska správy městské zeleně není výměna provozně nevyhovujícího stromu za nový vnímána, jako negativní zásah do systému veřejné zeleně města. Naopak postupná generační obměna stromů je základem managementu zeleně každého města, které dbá na trvale udržitelný rozvoj městské zeleně při zachování vysokého standardu provozní bezpečnosti veřejného prostoru.
 
Daleko negativněji vnímáme kácení stromů z důvodu záborů veřejné zeleně pro stavby. Z hlediska správy městské zeleně je ztráta místa, kde strom může uvnitř města růst, zásadním negativním faktorem, který nelze nahradit tím, že na jiném místě zahustíme výsadbu stromů, které vystavíme takovému konkurenčnímu tlaku, že nedokážou dorůst, nebo je vysadíme někam na louku „za město“. Taková náhradní výsadba nám k tvorbě příznivého mikroklimatu ve městě nepomůže. Bohužel s každou novou stavbou ubývá míst, kde by mohly růst stromy, a potřeba stále rozsáhlejších parkovišť k novým stavbám tyto ztráty ještě umocňuje. Je zřejmé, že pokud budeme chtít zachovat město bohaté na stromy, budeme muset začít chránit především místa, kde tyto stromy mohou růst. Nejspíš bude nutné opustit vizi laciných velkoplošných parkovišť a budeme si muset připlatit za vícepodlažní parkování, ať už nad zemí nebo pod ní. Z hlediska legislativního se proces kácení stromů v těchto případech v minulém roce pro investory zjednodušil, protože ke kácení v těchto případech není vydáváno rozhodnutí o povolení ke kácení, ale pouze závazné stanovisko místně příslušného orgánu ochrany přírody. Účast veřejnosti je v těchto řízeních, kde se z většiny jedná o kácení relativně zdravých stromů, přinejmenším značně omezena, ne-li úplně vyloučena.
 
Dalším důvodem ke kácení stromů jsou požadavky obyvatel města, které stromy nějakým způsobem natolik omezují, že požadují jejich odstranění. Nejčastěji se jedná o nadměrné zastínění oken, často způsobené nevhodnou volbou velikosti stromu a vzdálenosti od budovy. V těchto případech je vždy upřednostňováno jiné pěstební opatření než kácení stromu. Nejčastěji je to lokální redukce směrem k překážce. Vždy je posuzován případ od případu a z hlediska administrativního postupu je to stejné, jako při kácení z důvodu nevyhovujícího provozního stavu stromu, který je popsán výše.
 
Důvodem ke kácení může být i kolize s vedením inženýrských sítí při nutnosti jejich oprav a údržby. Ve městě se v podzemí nachází nepřeberné množství kabelů a trubek, které samozřejmě, podobně jako stromy, mají svoje ochranná pásma, při jejichž dodržení by k žádným kolizím nemělo docházet. V reálné situaci by pak nebylo možné ani pokládat sítě, ani vysazovat stromy. Pro příznivý život ve městě je lepší vysazovat stromy do blízkosti podzemních vedení i přes to, že zde tyto stromy porostou „pouze“ několik desítek let a pak se znovu obnoví, než aby v daném místě byla pouze tráva spalovaná letním žárem.
 
Zvláštním případem jsou pak havarijní stavy, kterým se výše uvedenými prostředky managementu zeleně snažíme předcházet, ale přesto se nedají úplně vyloučit. Jedná se nejčastěji o mimořádné povětrnostní situace, jako jsou vichřice, přívalové srážky v podobě sněhu, podmáčení terénu apod., přičemž největší škody působí kombinace těchto vlivů. Nejdůležitějším faktorem působícím proti nadměrným škodám je prevence, neboť obvykle rozsah reálných škod do značné míry zvyšuje víra, že škodlivý činitel nenastane. I z hlediska administrativního se jedná o zvláštní postupy, které jsou legislativně upraveny tak, aby následky živelních událostí mohly být odstraňovány bezodkladně.
 
Režim kontinuální péče o stromy v Hradci Králové a jejich postupná obnova je organizována s maximální zodpovědností směřující k zajištění příznivého a současně i bezpečného stavu veřejné zeleně pro občany našeho města.
 
V organizaci TECHNICKÉ SLUŽBY HRADEC KRÁLOVÉ zastává funkci hlavního dendrologa Ing. Daniel Jeřábek, absolvent Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Brno v Lednici na Moravě, na které mimo jiné složil státní zkoušku z dendrologie. Zahraniční praxi absolvoval u významného producenta alejových stromů, firmy Praskac Pflanzenland GmbH v rakouském Tullnu a u jedné z největších školkařských firem v Evropě, Hillier Nurseries Ltd. v Romsey ve Velké Británii. Má pětadvacetiletou praxi v managementu péče o veřejnou zeleň a hodnocení stromů a je držitelem certifikátu český certifikovaný arborista. V oblasti výsadeb stromů v Hradci Králové se dlouhodobě zasazuje o používání pestrého sortimentu dřevin zaměřeného na kvetoucí stromy, kdy dlouhodobou vizí je rozkvetlé město od časného jara do pozdního léta. Při organizaci výsadeb se zasazuje o používání moderních technologií a materiálů, jako např. budování liniových prokořenitelných prostor zlepšujících stanovištní podmínky pro růst stromů v zádlažbách nebo nedávné uplatnění hydroabsorbentů jako možného prostředku k eliminaci negativního působení sucha na nové výsadby stromů v Hradci Králové. U technických služeb působí jako náměstek ředitele pro správu městské zeleně, čištění města a hřbitovů, přičemž do jeho gesce patří i městský útulek pro opuštěná zvířata. Pod jeho vedením bylo v Hradci Králové vysazeno více jak 12 tisíc stromů.